Parametry solárního panelu
Mezi parametry výkonu solárních článků patří hlavně: zkratkový proud, napětí s otevřeným obvodem, špičkový proud, maximální napětí, špičkový výkon, faktor výplně a účinnost převodu.
1. Krátký proud (ISC): Když jsou pozitivní a negativní póly solárních článků zkratovány a u =0, proud je v této době zkratovým proudem buňky. Jednotka zkratového proudu je ampere (a) a změna proudu se změnou intenzity světla.
2. Napětí s otevřeným obvodem (UOC): Když pozitivní a negativní póly solárních článků nejsou spojeny s zatížením a já =0, napětí mezi kladnými a negativními póly solárních článků je otevřená napětí obvodu. Jednotka napětí s otevřeným obvodem je Volt (V). Napětí s otevřeným obvodem jediného solárního článku se nemění se zvýšením nebo snížením oblasti buněk a je obecně 0. 5 ~ 0. 7V.
3. Vrcholový proud (IM): Vrcholový proud se také nazývá maximální provozní proud nebo optimální provozní proud. Vrcholový proud se týká provozního proudu, když se solární článek vydá maximální výkon. Jednotka špičkového proudu je amplere (a).
4. Vrcholné napětí (UM): Vrcholové napětí se také nazývá maximální operační napětí nebo optimální provozní napětí. Vrcholné napětí se vztahuje na provozní napětí, když se solární článek vydá maximální výkon a jednotka píku je v. Vrchol napětí se nemění se zvýšením nebo snížením oblasti buněk, obvykle 0. 45 ~ {{{{{{{{{{{{{{{{{{{{ 3}}. 5V a typická hodnota je 0. 48V.
5. Vrcholový výkon (PM): Vrcholový výkon se také nazývá maximální výstupní výkon nebo optimální výstupní výkon. Vrcholový výkon odkazuje na maximální výstupní výkon solárních článků za normálních pracovních nebo zkušebních podmínek, tj. Produkt špičkového proudu a vrcholu napětí: PM === im × um. Jednotka maximální síly je W (Watt). Vrcholový výkon solárních článků závisí na slunečním ozáření, distribuci solárního spektra a provozní teplotě buňky. Měření solárních článků by proto mělo být prováděno za standardních podmínek. Standardem měření je standardní komise Evropská komise 101 a podmínky jsou: ozáření LKW/㎡, Spectrum AML.5 a testovací teplota 25 stupňů.
6. FAKTOR FULL (FF): Faktor výplně se také nazývá Curve Factor, který se týká poměru maximálního výstupního výkonu solárního článku k produktu napětí otevřeného obvodu a proudu zkratu. Vzorec výpočtu je FF=PM/(ISC × UOC). Faktor výplně je důležitým parametrem pro hodnocení výstupních charakteristik solárních článků. Čím vyšší je jeho hodnota, tím více výstupní vlastnosti solárních článků bývají obdélníkový a čím vyšší je účinnost fotoelektrické konverze buňky.
Série a paralelní odpory mají větší dopad na faktor plnění. Čím menší je odolnost proti řadě solárních článků, tím větší je paralelní odpor a větší koeficient faktoru výplně. Koeficient faktoru výplně je obecně mezi {{{0}}. 5 a 0,8 a lze jej také vyjádřit jako procento.
7. Účinnost konverze (η): Účinnost konverze se týká poměru maximálního výstupního výkonu solárního článku, když je osvětlena na energii sluneční energie ozářené na buňce. To je: η=PM (efektivita vrcholu buňky)/a (oblast buňky) × pin (dopadající světla na jednotku oblasti), kde pin=lkw/㎡ {{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{{ 3}} mw/cm2.